28 června, 2022

Trpíte nějakou fobií?

Mnoho lidí trpí nějakou fobii. Někdo se bojí pavouků někdo myší, ale jsou lidé, kteří si své fobie ani neuvědomují, protože ji nikdy nikdo nahlas nepojmenoval.

Mezi takové fobie patří např. mysofobie – strach ze špíny. Takovíto lidé neustále umývají vše, s tím přicházejí do styku a nevědí, že je to divné.

Podobných fobií je známo několik stovek. Když se někdo bojí myší, je těžké mu vysvětlovat, že ta myška má krásný čumáček a očička jako perličky a že mu přeci nic neudělá. Fobie paralyzuje nejen tělo, ale i logické myšlení. Mnohdy postiženého vyděsí už jen představa, že se v jeho okolí nachází objekt jejich obav. Začne propadat neklidu i když mu logika napovídá, že: „Ten pavouk mě určitě nesežere“.

Zvláštní na tom je i to, že ten, kdo se bojí můry, nikdy nepochopí, proč se jeho kolega bojí blesku nebo výšek. Bude se jej snažit proti tomuto strachu otužovat slovy: „Neboj, vždyť ti to nic neudělá,…“

Naši strašáci mohou být naprosto jedineční, a lze se bát prakticky čehokoli, na co si vzpomenete. Může to být létání, jehly, hmyz, děti, mlha, krádež, slunce,… Otázkou už jen zůstává, nakolik je ta která fobie pro nás omezující a zda se jí dá jednoduše vyhnout, protože létat nemusíte, ale hmyz je všude kolem nás.

 

Příznaky těžké fobie mohou být tyto:

  • Úzkost, nervozita
  • Bušení srdce, potíže s dýcháním
  • Bolesti břicha, nevolnost
  • Třes, paralýza
  •  Závrať, návaly horka a chladu
  • Jak fobie vzniká

 

Zpravidla jí získáme v dětství, kdy je velmi snadno přenosná od autorit. Může to být rodič, sourozenec i kamarád. Některé fobie vznikají na základě nějaké špatné zkušenosti, jakou může být dopravní nehoda apod. Čím je jedinec labilnější, tím snadněji získá nějakou fobii, přičemž počty žen jen lehce převažují nad počtem mužů. Spíše by se dalo říct, že muži své fobie lépe skrývají.

Intenzita fobie se může v čase sama měnit a v dospělosti může úplně vymizet, případně se může změnit na jinou.

Fobie se dá léčit, a protože jde o psychickou poruchu, tak i výsledek léčby je víceméně nejistý. Léčba se řeší např. zvykáním si na konfliktní situaci.

Vezměme si např. arachnofobii – strach z pavouků. Pacient se velmi zvolna přibližuje k pavoukovi, který je uzavřen v nádobě, tak aby nemohl utéct. Pacient vstoupí do místnosti a vždy, když si na danou situaci zvykne, přiblíží se k nádobě o něco blíže. Po pár týdnech terapie může být schopen si na pavouka sáhnout.

Nebo akrofobie – strach z výšek, kdy pacient kráčí postupně schod po schodu, až je na vyhlídkové věži.

Postupovat je potřeba jen o tolik cm, kolik dovolí sám pacient a nesmí se na to jít násilím. Sám musí cítit, že strach už opadnul, a je schopný udělat zase o krok víc.

Řešením mohou být i antidepresiva, ale vždy je lépe se nejdříve pokusit o mírnější způsoby léčby, protože jako každé léky, tak i tyto mohou způsobit další komplikace.

Související příspěvky

Zanechte Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Copyright © 2005 Damy.cz - Petrášová