26 října, 2021

Proč pít nebo nepít kávu

Nejvíce kávy se vypije ve Skandinávii a v Itálii, ale nejlepší káva se vaří tradičně v Etiopii, kde vedou kolem vaření kávy celý domácí rituál. U nás kávu pije ve větším nebo menším měřítku velké procento lidí. A je nemálo těch, kteří ji prostě vypijí jen na návštěvě. Praví milovníci kávy si ji naopak dají několikrát denně. Někdo pije turka, někdo preso, jiný kapučíno.  K pití kávy  potřebujeme hlavně dobrou pohodu. Proto mnohým chutná káva nejvíce na dovolené.

Co bychom ale měli o kávě vědět?

  • U nás se kdysi pila hlavně Rovesta, ve světě se pije hlavně Arabika (která má nakyslou chuť) a Rovesta se používá hlavně k výrobě různých směsi.
  • Kávu nezaléváme vodou teplejší než 90 %.
  • Kapučíno pijí Italové zásadně jen ráno.
  • Upražená káva si udrží svou kvalitu několik měsíců, ale pomletá jen několik hodin.
  • Lidé se nebojí při pití kávy i experimentovat a pijí ji se solí, máslem či jinými přísadami.
  • Pozor na extrémně levnou neznačkovou kávu. Může jít o kávu, která byla napadena plísní (aflatoxin a ochratoxin). Pražením se rakovinotvorné zárodky nezničí, a navíc na chuti kávy ani nepoznáte, že jde o zasaženou kávu.
  • Cibetková káva, která prošla trávicím ústrojím cibetky, nemá podle chemiků ani jiný obsah ani strukturu. Přesto znalci tvrdí, že tam nějaké odlišnosti jsou a že má jiné aroma (ušlechtilá zatuchlost). Běžný milovník kávy rozdíl nepozná. Navíc se díky její vzácnosti hodně falšuje. Odlišnost od běžně sbírané kávy může být také díky tomu, že cibetka je velký mlsoun a z plodů kávovníku si vybírá jen ty nejzralejší plody, kdežto při průmyslovém sběru se zpracovává vše. Na nějaké vybírání prostě není čas.

 

Jsou pravdivé všechny negativní názory o kávě?

Proč pít nebo nepít kávu?

  • Káva je dobré antidepresivum, bylo dokázáno, že má dobrý vliv na cukrovku, Parkinsonovu chorobu, Alzheimer, na ischemickou chorobu srdeční
  • Káva nezvyšuje krevní tlak. U lidí, kteří se léčí se zvýšeným krevním tlakem a mají jej kontrolovaný, káva tlak nezvedne. Zvýší jej jen na chvíli a potom se ustálí na obvyklou tepovou frekvenci.
  • Každý máme jinou toleranci na kávu. Množství kávy vypité za den je silně individuální, ale průměrně  200-300 mg kofeinu denně je poměrně neškodné množství. Jeden hrníček kávy má asi 75 mg kofeinu.
  • Káva nemá vliv na produkci inzulínu.
  • Káva nezpůsobuje celulitidu
  • Káva má vyšší procentuální podíl antioxidantů než zelený čaj. (Antioxidanty nepřítel rakoviny).
  • Káva nemá vliv na snižování nebo zvyšování váhy, ale u někoho může zvyšovat chuť k jídlu.
  • Rozdíl mezi teinem (čaj) a kofeinem (káva) je hlavně v tom, že tein má dlouhodobější účinek, vliv kofeinu nastupuje rychleji a netrvá tak dlouho, takže spánek by se nám narušil více ze silného čaje než k kávy.
  • Mléko zpomaluje vstřebávání kofeinu.
  • Je-li někdo náchylný na vředové choroby, je pro něj stejně nebezpečný tein i kofein.
  • Kofein zvyšuje kyselinu solnou v žaludku, pokud tedy pijeme kávu na lačný žaludek, je dobré se po kávě hned najíst.
  • Káva připravovaná jako „turek“ by se neměla pít, pokud se už dlouho vyluhuje. Dlouhým vyluhováním se do nápoje dostávají deriváty, které vznikají z přepálené celulózy. Kávu je lépe přefiltrovat hned po spaření.
  • Káva bez kofeinu se vyrábí tak, že se z ní vymývá kofein kyselinou sírovou nebo chlorovodíkovou. U nekvalitní kávy je proto těžko posoudit, zda tam nezůstaly nějaké zbytky kofeinu.

Související příspěvky

Zanechte Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Copyright © 2005 Damy.cz - Petrášová